Asimova etika autonomních vozidel

Jsou algoritmy schopné řešit etické problémy, nebo je to stále výhradní úloha člověka? Isaac Asimov, slavný spisovatel vědeckofantastických příběhů, vytvořil v roce 1942 tři zákony robotiky, které se staly základem pro etickou diskuzi o umělé inteligenci a robotice. Dnes se těmto úvahám se věnuje experimentální filozofie a právnící s ohledem na odpovědnost provozovatelů autonomních systémů. Vzniká celá řada studií, kterých výsledky by měli bý implementovány v pravidlech každého provozovatele autonomích systémů.

Robot nesmí způsobit člověku újmu nebo svou nečinností dopustit, aby byl člověk poškozen.

Představme si situaci, kdy autonomní vozidlo jedoucí po silnici z ničeho nic narazí na dítě. V takové chvíli se autonomní vozidlo musí rozhodnout, zda má vybrat mezi dvěma možnostmi srážky, kdy by v každém případě došlo k újmě na majetku nebo zdraví. Autonomní vozidlo by mělo zvolit řešení, které minimalizuje škody a maximalizuje bezpečnost všech účastníků. 

Robot musí poslouchat příkazy člověka, pokud takové příkazy neodporují prvnímu zákonu.

V případě, že řidič autonomního vozidla dá příkaz vozidlu překročit povolenou rychlost, musí se autonomní vozidlo rozhodnout, zda má poslechnout příkaz řidiče nebo zda bude dodržovat první zákon a zajistit bezpečnost cestujících a ostatních účastníků silničního provozu.

Robot musí chránit svou existenci, pokud taková ochrana neodporuje prvnímu nebo druhému zákonu.

V dnešní době jsou autonomní vozidla stále více propojena s internetem a dalšími sítěmi, což zvyšuje riziko kybernetických útoků. V případě úspěšného útoku by mohlo dojít k ztrátě kontroly nad vozidlem a tím pádem by mohla být ohrožena bezpečnost lidí na silnici.

Kdo by měl nést zodpovědnost za rozhodnutí autonomního vozidla, které může ovlivnit životy lidí? 

Budou algoritmy řízeny univerzálními pravidly nebo by měly být přizpůsobeny kulturním a společenským rozdílům v různých částech světa?

Mým úkolem digitálního advokáta je pomoci architektům takových algoritmů splnit požadavky, které by byly v souladu s platnou legislativou v národním a evropském měřítku.